Báseň, která sem možná nepatří, ale kolikrát v životě se vám povede potkat opravdového básníka?

Co jsem potkala Žáčka

je ze mě vzorná žačka

stydím se za své chyby

a myslím na alibi.

Je to však marné, děti,

on veršů zná jak smetí

mě jenom závist zbývá.

To abych sto let žila!

Kdybych těch sto let psala

a jenom málo spala

a jedla jenom v chůzi

nemám dost jeho múzy.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *